Leoš Kyša, známý také jako autor František Kotleta, se ve světě literatury pohybuje s naprostou upřímností a pragmatismem. Odmítá konvenční kritiku, pohlíží na knižní trh s chladnou hlavou a nebojí se provokovat srovnáním. V našem obsáhlém rozhovoru se Kyša otevírá o svém pohledu na literární sféru, od složitostí sudetoněmecké historie a fenoménu zakopaných pokladů, až po psaní s asistencí umělé inteligence a zákulisí nakladatelského byznysu. Literární kritika je u nás do značné míry mrtvá. Jaký je váš názor na vnímání „vysoké“ a „nízké“ literatury, například v žánru sci-fi? Literární kritika je v podstatě k ničemu. V žánru fantastiky je to zvlášť vidět – tam jsme všichni kamarádi, takže buď někoho naštveš a dá ti tři hvězdičky, nebo jsi kámoš a máš pět. Nemáš tam vlastně žádné skutečné měřítko kvality. V Česku je ten žánrový rozdíl často jen nálepka. Stačí, když autor řekne: „Je to vysoká literatura a má to přesah,“ a lidé to tak začnou brát. Přitom to může být stejný brak jako co...
Jak vše začalo: kontroverzní cenová nabídka Kauza Knihobotu odstartovala v říjnu 2025, když spisovatelka a koreanistka Nina Špitálníková zveřejnila příspěvek na Instagramu, v němž upozornila, že platforma Knihobot nabízí k prodeji její sešit „Deníky ze Severní Koreje“ za 4 250 Kč – přitom jde o titul bez ISBN, bez běžné distribuce a původně nebyl určen k prodeji. Autorka kritizovala způsob, jakým Knihobot nacenil její dílo, a označila firmu za „lichvu s ekologickou zástěrkou“. Firmě nezbylo než reagovat. Knihobot uvedl, že cena byla stanovena algoritmem na základě dat z trhu, zejména z platformy Trh knih, kde podobné výtisky s podpisem byly nabízeny za vysoké částky. Po prověření prý došlo k přecenění a opravě hodnoty na běžnější úroveň (cca 1 200–1 800 Kč). Reakce veřejnosti a rozšíření kritiky Po zveřejnění příspěvku se diskuse rychle rozšířila – autoři, čtenáři i bývalí zaměstnanci začali sdílet své zkušenosti a výhrady vůči Knihobotu. Nešlo už jen o cenovou chybu – objevila s...