Jak vše začalo: kontroverzní cenová nabídka
Kauza Knihobotu odstartovala v říjnu 2025, když spisovatelka a koreanistka Nina Špitálníková zveřejnila příspěvek na Instagramu, v němž upozornila, že platforma Knihobot nabízí k prodeji její sešit „Deníky ze Severní Koreje“ za 4 250 Kč – přitom jde o titul bez ISBN, bez běžné distribuce a původně nebyl určen k prodeji.
Autorka kritizovala způsob, jakým Knihobot nacenil její dílo, a označila firmu za „lichvu s ekologickou zástěrkou“.
Firmě nezbylo než reagovat. Knihobot uvedl, že cena byla stanovena algoritmem na základě dat z trhu, zejména z platformy Trh knih, kde podobné výtisky s podpisem byly nabízeny za vysoké částky. Po prověření prý došlo k přecenění a opravě hodnoty na běžnější úroveň (cca 1 200–1 800 Kč).
Reakce veřejnosti a rozšíření kritiky
Po zveřejnění příspěvku se diskuse rychle rozšířila – autoři, čtenáři i bývalí zaměstnanci začali sdílet své zkušenosti a výhrady vůči Knihobotu.
Nešlo už jen o cenovou chybu – objevila se svědectví o pracovních podmínkách, tlaku na výkon, nadměrných normách, nemožnosti si odskočit, sledování výkonu a přístupu, který bývalí zaměstnanci přirovnávali k armádnímu režimu.
Dalším sporným bodem se stal osud knih, které nelze prodat. Několik výpovědí uvádělo, že vyřazené tituly končí ve spalovnách, aniž by byly darovány knihovnám či jiným institucím. To výrazně poškodilo ekologický obraz, který Knihobot dlouhodobě propagoval.
Vyjádření Knihobotu a zásahy do cenotvorby
Tváří v tvář rostoucí kritice se vedení Knihobotu rozhodlo reagovat. Zakladatel Dominik Gazdoš zveřejnil obsáhlé vyjádření, kde přiznal, že některé chyby a výhrady mohou mít opodstatnění – například dlouhé směny či systém brigád – a slíbil nápravu a interní opatření.
Gazdoš rovněž uvedl, že minimální nástupní hodinová sazba u Knihobotu je 140 Kč čistého a že firma běžně komunikuje náročnost práce, normy i systém odměn či bonusů.
Ve veřejné debatě zaznělo i to, že někteří brigádníci byli údajně nezletilí a pracovali až dvanáct hodin denně. Knihobot to označil za chybu systému a slíbil, že takové případy už nebudou možné.
Další úhly kritiky: greenwashing, bezpečnost i image
Kromě pracovních podmínek byly v diskusi zdůrazněny i další problémy:
- Obvinění z greenwashingu – že Knihobot prezentuje své aktivity jako ekologické, ale skutečnost (likvidace knih) tomu odporuje.
- Bezpečnost práce – někteří zaměstnanci uváděli nedostatečné vybavení, zakazování rukavic či případné úrazy ve skladu.
- Prostorové přetížení – stížnosti, že práce je monotónní, sleduje se rychlost a přepočítávají se normy v reálném čase.
- Narušení důvěry – čtenáři i autoři začali zpochybňovat, zda lze Knihobotu věřit jako transparentní platformě pro „druhý život knih“.
Reakce odborníků, médií a veřejnosti
Jak kauza eskalovala, zapojila se veřejnost i odborníci. Marketingoví specialisté a podnikatelští analytici upozorňovali, že reputace je pro platformu klíčová a že Knihobot by měl zveřejnit více interních dat a auditů.
Někteří komentátoři označili situaci za „recyklátor důvěry“ – projekt, který sice recykluje knihy, ale nyní musí recyklovat i svou pověst.
Média rozebrala kritiku pracovních podmínek, porovnala ji s praxí ve skladech jiných firem a analyzovala možné právní důsledky, včetně autorských práv či odpovědnosti za algoritmy.
Současný stav a kroky dopředu
Na počátku října 2025 se kauza stále rozvíjí. Knihobot zahájil komunikaci s kritikou, slibuje interní audity, větší transparentnost a přehodnocení některých procesů.
Dominik Gazdoš veřejně nabídl možnost návštěvy skladů komukoliv s kamerou, aby si lidé mohli ověřit, jak to tam skutečně vypadá.
Firma zároveň uvádí, že některé kritizované jevy již upravila – například systém směn pro nezletilé nebo přístup k hodnocení výkonu. Veřejnost, autoři a zaměstnanci sledují, zda tato opatření budou reálná, trvalá a skutečně zlepší vnímání Knihobotu jako férové platformy pro prodej knih druhé ruky.
Co dál sledovat (otázky bez odpovědi)
V kauze zatím zůstává několik klíčových bodů nejasných nebo sporných:
- Jak transparentní bude Knihobot ohledně počtů vyřazených knih a jejich skutečného osudu?
- Budou prověřeny pracovní podmínky externími institucemi, například inspekcí práce?
- Jak firma upraví algoritmus cenotvorby, aby se minimalizovaly chyby a přehnané nabídky?
- Jak se změní vztah autorů a platformy – bude Knihobot aktivně reagovat na jejich námitky?
- Jaký bude dlouhodobý dopad na reputaci a důvěru čtenářů?