KnihoSvět

Knižní svět je neustálý koloběh novinek, žhavých titulů, literárních cen a marketingových kampaní. V zákulisí tohoto trhu však probíhá tichý, ale neúprosný boj o samotný princip, na kterém je naše profese i čtenářská kultura postavena: o svobodu čtení. I letos se knižní komunita po celém světě mobilizuje, aby připomněla jednu zásadní věc – že snahy o cenzuru knih nejsou jen historickým reliktem, ale velmi aktuální realitou, která se týká nás všech. Z redakčního pohledu sledujeme s velkými obavami, že se každoročně objevují nové a nové snahy o to, aby byly určité tituly odstraněny ze školních knihoven, z programů povinné četby, nebo dokonce i z volných regálů veřejných knihoven. Není to jen vzdálený problém, je to přímý útok na intelektuální svobodu, která je pro rozvoj knižního trhu i kritické čtenářské obce naprosto klíčová. Jako redakce si klademe otázku: Co je motivem a proč tyto snahy, které vnímáme jako zpátečnické, neustávají? Cenzura knih v hledáčku: Kdo a proč útočí na bestse...

Kniha Stezka života ( The Salt Path) britské autorky Raynor Winn patří mezi nejúspěšnější memoáry posledních let. Vyšla v roce 2018 a okamžitě se stala bestsellerem – čtenáře po celém světě dojala svým silným příběhem o ztrátě domova, naději a odhodlání. Winnová v ní popisuje, jak spolu s manželem přišli o farmu, stali se prakticky bezdomovci a rozhodli se vydat na více než šest set mil dlouhou pěší trasu South West Coast Path, vedoucí podél pobřeží Cornwallu a Devonu. Kniha je psána s velkou citovou otevřeností a působí jako pocta lidské vytrvalosti a přírodě. Čtenáři ji milovali pro autenticitu, kterou z textu cítili – a právě proto byla zpráva o možné nepravdivosti některých klíčových událostí tak šokující. Obvinění a pochybnosti V létě 2025 přinesl britský deník The Observer investigativní článek, který zpochybnil několik zásadních částí příběhu. Podle novin měla autorka v minulosti zpronevěřit značnou sumu peněz u svého zaměstnavatele a právě tato událost měla vést k finančním...

Vstupte do jakéhokoliv českého knihkupectví a pohled na pulty s bestsellery vám prozradí jasný trend. Mezi světovými thrillery a severskou krimi se suverénně zabydleli čeští autoři. Jména jako Alena Mornštajnová, Michaela Klevisová nebo Jiří Březina se stala synonymem napětí a zárukou kvality, která pravidelně obsazuje nejvyšší příčky prodejních žebříčků. Pryč jsou doby, kdy byla domácí detektivka vnímána jako chudá příbuzná zahraniční produkce. Současná česká krimi je sebevědomá, temná a čtenářsky nesmírně přitažlivá. Co stojí za touto vlnou popularity? Proč dáváme přednost vraždě v Olomouci před zločinem v Oslu a proč nás fascinuje vyšetřovatel, který řeší stejné každodenní problémy jako my? Kouzlo známého prostředí Jedním z hlavních důvodů úspěchu je bezesporu lokálnost. Zatímco exotická jména a cizokrajné lokace mohou být zajímavé, skutečné mrazení v zádech přichází, když se zločin odehraje na místech, která důvěrně známe. Ať už je to ponurý panelák na pražském sídlišti, malebná...

Každý rok v knihkupectvích přibývají tisíce nových titulů, ale jen málokdo se ptá: jak se vlastně žije lidem, kteří je píší? Český knižní trh v roce 2025 prochází paradoxem – roste nabídka audioknih, e-knih a překladových titulů, ale honoráře autorů zůstávají nízké a často neodpovídají úsilí, které do psaní vkládají. Čísla, která bolí Podle nejnovějších dat Svazu českých knihkupců a nakladatelů se český knižní trh v prvním pololetí 2025 propadl o několik procent. Zatímco tržby z digitálních formátů rostou, klasické tištěné knihy stagnují. Průměrný český spisovatel tak z prodeje své knihy získá často jen několik desítek korun za výtisk. Pokud se jeho kniha neprodá alespoň v tisících kusech, je prakticky nemožné, aby se psaním uživil. Honoráře pod drobnohledem Autoři často dostávají od nakladatelství honoráře ve výši 3–10 % z koncové ceny knihy. Při průměrné ceně 350 Kč to znamená zhruba 17–35 Kč za prodaný kus. V praxi to znamená, že autor musí prodat tisíce výtisků, aby dosáhl př...