KnihoSvět

Česká literární scéna zažívá nečekaný rozruch, který vyvolala zpráva o novém autorském počinu jedné z nejčtenějších tuzemských spisovatelek. Radka Třeštíková, autorka bestsellerů jako Bábovky, Osm nebo Kde jsi, když nejsi, zvolila neobvyklou cestu a své nejnovější dílo se rozhodla publikovat pod pseudonymem Velikovský. Pro mnohé čtenáře i literární kritiky šlo o obrovské překvapení. Proč se autorka, jejíž jméno spolehlivě plní přední příčky žebříčků prodejnosti, rozhodla skrýt za zcela novou identitu a jaké motivy ji k tomuto kroku vedly? Radka Třeštíková Touha po nepředpojatém hodnocení a svobodě tvorby Při pohledu do historie literatury zjišťujeme, že pohnutky pro přijetí literárního pseudonymu bývají různorodé, avšak u zavedených autorů dominuje především touha po tvůrčí svobodě. Radka Třeštíková se dlouhodobě potýká s tím, že každé její nové dílo je okamžitě podrobováno drobnohledu médií i čtenářské veřejnosti. Její osobní život, vystupování na sociálních sítích a mediální obra...

Žánr "true crime" se stal neodmyslitelnou součástí naší kulturní každodennosti. Zatímco dříve byly skutečné kriminální případy doménou specializovaných reportáží nebo okrajové literatury faktu, dnes ovlivňují žebříčky nejprodávanějších knih i podcastové hitparády. Tento vzestup není náhodný; jde o odraz naší touhy porozumět temným stránkám lidské duše a touhy hledat pravdu tam, kde ji fikce nedokáže plně zachytit. Proč true crime v roce 2026 kraluje Proč nás příběhy o zločinech, vrazích a vyšetřovatelích přitahují víc než kdy dříve? Odpověď leží v kombinaci fascinace zlem a potřeby bezpečného nahlížení do propasti. V roce 2026 se true crime posunul z úrovně "senzacechtivosti" k analytickému zkoumání. Čtenáři již nehledají pouze šokující detaily; chtějí pochopit mechanismy vyšetřování, psychologii pachatelů a vliv zločinu na společnost. Fenomén true crime dnes rezonuje napříč generacemi a stává se součástí mainstreamové kultury, což potvrzují i akce jako True Cri...

Podzim je pro každého milovníka literatury nejkrásnějším obdobím roku. S postupně se zkracujícími dny a přicházejícími chladnými večery se přirozeně mění i naše potřeba zpomalit a ponořit se do příběhů, které nás zahřejí u srdce nebo nám rozproudí krev v žilách. Často se však stává, že nás zahlcení knižními novinkami a nekonečnými seznamy „k přečtení“ paralyzuje. Právě proto je čtenářský plán na podzimní a zimní měsíce tím nejlepším pomocníkem, jak si toto období užít naplno a bez zbytečného stresu z toho, že nestíháte číst všechno, co vychází. Proč je čtenářský plán klíčem k požitku? Sestavení čtenářského plánu neznamená, že se musíte nechat svazovat striktními pravidly nebo si vytvářet zbytečný tlak. Naopak, jde o metodu, jak si vytvořit prostor pro knihy, které skutečně chcete číst, a jak předejít takzvané „čtenářské krizi“. Když máte jasnější představu o tom, po čem sáhnout, když máte zrovna čas, odpadá rozhodovací paralýza. Váš čtenářský plán by měl být živým dokumentem, který ...

Pokusit se vybrat jediné literární dílo, které by reprezentovalo samotný vrchol světového písemnictví, může na první pohled působit jako předem prohraná bitva. Jak vůbec srovnávat tisícileté antické eposy s moderními existenciálními romány? Přesto se o to Norský knižní klub (Bokklubben) ve spolupráci s Norským Nobelovým institutem pokusil. Oslovili rovnou stovku renomovaných a mezinárodně uznávaných autorů z 54 zemí světa. Cíl tohoto ambiciózního projektu byl zřejmý: sestavit definitivní seznam nejdůležitějších knih lidské historie. Výsledek přinesl žebříček sta famózních titulů – ovšem s jednou jedinou, zato naprosto zásadní výjimkou. Tento speciální status získalo dílo, které od základů proměnilo způsob, jakým se píše literatura. Ambiciózní literární projekt bez vítězů a poražených Literatura různých kultur, historických epoch i diametrálně odlišných žánrů se nedá objektivně měřit podle jednoho univerzálního metru. Organizátoři tohoto literárního průzkumu si toho byli velmi dobře...

České detektivky mají v posledních letech obrovský čtenářský boom. Nejde jen o to, že se žánr stále více profesionalizuje a že se naši autoři nebojí měřit se s těmi zahraničními. Největší kouzlo českých krimi příběhů spočívá v tom, že dokáží propojit napínavé zápletky s prostředím, které je nám důvěrně známé. Ať už se jedná o tiché vesnice na jihu Čech, syrové panelákové sídliště nebo temné pohraniční lesy, právě česká krajina a česká realita dodávají příběhům autenticitu a čtenáři v nich nacházejí něco blízkého a opravdového. Inspirace skutečnými případy Mnoho českých autorů se nebojí přiznat, že jejich knihy často vycházejí z reálných zločinů, ať už mediálně známých, nebo zapomenutých. Jiří Březina, dvojnásobný držitel ceny Jiřího Marka, v rozhovorech často zmiňuje, že jeho příběhy jsou inspirované skutečnými kauzami, které ho osobně zaujaly. Stejně tak Michaela Klevisová v posledním románu Letní slunovrat využívá prvky skutečných požárů, které v minulosti zasáhly malé obce. Auto...

Historie literatury je neodmyslitelně spjata s historií cenzury. Od chvíle, kdy se první myšlenky otiskly do papíru, existovali lidé, kteří se je snažili umlčet, pálit nebo trestat jejich autory za „kacířství“. Ačkoliv žijeme v 21. století v éře vyspělého knižního trhu, volání po zákazech neutichá. Jen se přesunulo z inkvizičních tribunálů na sociální sítě. Dnešní „rozhořčený dav“ se dožaduje spravedlnosti ve virtuálním prostoru a žádá, aby určité tituly nikdy nespatřily světlo světa. Stojíme tak před zásadní otázkou: Kde končí svoboda uměleckého projevu a začíná prostor, kam by autoři již neměli vstupovat? Hranice zákona vs. svoboda slova Svoboda slova je pilířem demokratické společnosti, ale ani v literatuře není bezbřehá. Česká legislativa, podobně jako ta evropská, jasně definuje mantinely, za které nelze zajít. Jde především o propagaci hnutí potlačujících lidská práva, podněcování k nenávisti, schvalování genocidy či šíření dětské pornografie. Pokud text tyto hranice překročí,...

Knižní svět je neustálý koloběh novinek, žhavých titulů, literárních cen a marketingových kampaní. V zákulisí tohoto trhu však probíhá tichý, ale neúprosný boj o samotný princip, na kterém je naše profese i čtenářská kultura postavena: o svobodu čtení. I letos se knižní komunita po celém světě mobilizuje, aby připomněla jednu zásadní věc – že snahy o cenzuru knih nejsou jen historickým reliktem, ale velmi aktuální realitou, která se týká nás všech. Z redakčního pohledu sledujeme s velkými obavami, že se každoročně objevují nové a nové snahy o to, aby byly určité tituly odstraněny ze školních knihoven, z programů povinné četby, nebo dokonce i z volných regálů veřejných knihoven. Není to jen vzdálený problém, je to přímý útok na intelektuální svobodu, která je pro rozvoj knižního trhu i kritické čtenářské obce naprosto klíčová. Jako redakce si klademe otázku: Co je motivem a proč tyto snahy, které vnímáme jako zpátečnické, neustávají? Cenzura knih v hledáčku: Kdo a proč útočí na bestse...

Kniha Stezka života ( The Salt Path) britské autorky Raynor Winn patří mezi nejúspěšnější memoáry posledních let. Vyšla v roce 2018 a okamžitě se stala bestsellerem – čtenáře po celém světě dojala svým silným příběhem o ztrátě domova, naději a odhodlání. Winnová v ní popisuje, jak spolu s manželem přišli o farmu, stali se prakticky bezdomovci a rozhodli se vydat na více než šest set mil dlouhou pěší trasu South West Coast Path, vedoucí podél pobřeží Cornwallu a Devonu. Kniha je psána s velkou citovou otevřeností a působí jako pocta lidské vytrvalosti a přírodě. Čtenáři ji milovali pro autenticitu, kterou z textu cítili – a právě proto byla zpráva o možné nepravdivosti některých klíčových událostí tak šokující. Obvinění a pochybnosti V létě 2025 přinesl britský deník The Observer investigativní článek, který zpochybnil několik zásadních částí příběhu. Podle novin měla autorka v minulosti zpronevěřit značnou sumu peněz u svého zaměstnavatele a právě tato událost měla vést k finančním...

Vstupte do jakéhokoliv českého knihkupectví a pohled na pulty s bestsellery vám prozradí jasný trend. Mezi světovými thrillery a severskou krimi se suverénně zabydleli čeští autoři. Jména jako Alena Mornštajnová, Michaela Klevisová nebo Jiří Březina se stala synonymem napětí a zárukou kvality, která pravidelně obsazuje nejvyšší příčky prodejních žebříčků. Pryč jsou doby, kdy byla domácí detektivka vnímána jako chudá příbuzná zahraniční produkce. Současná česká krimi je sebevědomá, temná a čtenářsky nesmírně přitažlivá. Co stojí za touto vlnou popularity? Proč dáváme přednost vraždě v Olomouci před zločinem v Oslu a proč nás fascinuje vyšetřovatel, který řeší stejné každodenní problémy jako my? Kouzlo známého prostředí Jedním z hlavních důvodů úspěchu je bezesporu lokálnost. Zatímco exotická jména a cizokrajné lokace mohou být zajímavé, skutečné mrazení v zádech přichází, když se zločin odehraje na místech, která důvěrně známe. Ať už je to ponurý panelák na pražském sídlišti, malebná...

Každý rok v knihkupectvích přibývají tisíce nových titulů, ale jen málokdo se ptá: jak se vlastně žije lidem, kteří je píší? Český knižní trh v roce 2025 prochází paradoxem – roste nabídka audioknih, e-knih a překladových titulů, ale honoráře autorů zůstávají nízké a často neodpovídají úsilí, které do psaní vkládají. Čísla, která bolí Podle nejnovějších dat Svazu českých knihkupců a nakladatelů se český knižní trh v prvním pololetí 2025 propadl o několik procent. Zatímco tržby z digitálních formátů rostou, klasické tištěné knihy stagnují. Průměrný český spisovatel tak z prodeje své knihy získá často jen několik desítek korun za výtisk. Pokud se jeho kniha neprodá alespoň v tisících kusech, je prakticky nemožné, aby se psaním uživil. Honoráře pod drobnohledem Autoři často dostávají od nakladatelství honoráře ve výši 3–10 % z koncové ceny knihy. Při průměrné ceně 350 Kč to znamená zhruba 17–35 Kč za prodaný kus. V praxi to znamená, že autor musí prodat tisíce výtisků, aby dosáhl př...