Boj za svobodu čtení: Proč se klasiky i bestsellery ocitají na seznamu zakázaných knih a co to znamená pro knižní trh
Knižní svět je neustálý koloběh novinek, žhavých titulů, literárních cen a marketingových kampaní. V zákulisí tohoto trhu však probíhá tichý, ale neúprosný boj o samotný princip, na kterém je naše profese i čtenářská kultura postavena: o svobodu čtení. I letos se knižní komunita po celém světě mobilizuje, aby připomněla jednu zásadní věc – že snahy o cenzuru knih nejsou jen historickým reliktem, ale velmi aktuální realitou, která se týká nás všech.
 |
Z redakčního pohledu sledujeme s velkými obavami, že se každoročně objevují nové a nové snahy o to, aby byly určité tituly odstraněny ze školních knihoven, z programů povinné četby, nebo dokonce i z volných regálů veřejných knihoven. Není to jen vzdálený problém, je to přímý útok na intelektuální svobodu, která je pro rozvoj knižního trhu i kritické čtenářské obce naprosto klíčová. Jako redakce si klademe otázku: Co je motivem a proč tyto snahy, které vnímáme jako zpátečnické, neustávají?
Cenzura knih v hledáčku: Kdo a proč útočí na bestsellery?
Analýza důvodů ukazuje, že snahy o zařazení děl na „index“ často pramení ze stejných, opakujících se obav. Velmi častým cílem cenzury je tzv. mladá dospělá literatura, tedy tituly určené pro dospívající čtenáře. Záměrem kritiků je mnohdy chránit mládež před obsahem, který považují za nevhodný nebo předčasný. Do této kategorie často spadá „urážlivý jazyk“ nebo explicitnější scény týkající se dospívání a sexuality. Mnoho těchto děl, která se zabývají aktuálními problémy dospívajících, se tak ocitá v křížové palbě mezi snahou o ochranu a požadavkem na upřímné zobrazení reality.
Kritické myšlení a schopnost rozlišovat jsou však dovednosti, které se bez konfrontace s komplexními a někdy i nepříjemnými tématy nenaučí. Pokud odebereme mladým čtenářům knihy, které zrcadlí jejich vlastní těžké zážitky a otázky, omezujeme jejich schopnost se v těchto tématech orientovat a kriticky o nich přemýšlet. V zákulisí nakladatelského světa panuje shoda: Výchova čtenáře, který je schopen přemýšlet kriticky, je naší společnou zodpovědností.
Nadčasové zakázané knihy: Zákaz, který šokuje
Nejšokující na celé věci je, že mezi napadanými tituly nenajdeme jen nové, kontroverzní knižní novinky, ale i literární pilíře, které formovaly generace čtenářů a patří mezi literární bestsellery. Na seznamech titulů, které se někdo pokouší odstranit z regálů, se opakovaně objevují naprosté stálice světové literatury.
-
Harry Potter: Přestože jde o jeden z nejprodávanějších fantasy cyklů historie, pravidelně se stává terčem snah o zákaz.
-
O myších a lidech (Of Mice and Men): Nadčasové dílo, které se pravidelně dostává pod palbu kritiky, přestože patří do zlatého fondu klasiky.
-
Dobrodružství Huckleberryho Finna (Huckleberry Finn) a Jako zabít ptáčka (To Kill a Mocking Bird): Ikonické americké romány, které jsou často napadány navzdory svému statusu mistrovských děl, která nastolují zásadní společenské otázky.
To, že se tyto kameny v základech literárního světa stávají terčem cenzury, jasně ukazuje, že se nejedná jen o ojedinělé incidenty, ale o systémový problém. Jsou to právě tyto zakázané knihy, které nutí čtenáře zamýšlet se nad komplexními tématy rasy, třídních rozdílů nebo spravedlnosti. Jejich odstranění by vytvořilo v kulturním povědomí neodpustitelnou mezeru.
Svoboda čtení jako základní právo knižního trhu
Knihovnická komunita i naši redaktoři v této věci zaujímají jasné stanovisko: Zatímco každý jednotlivec má plné právo si vybrat, co on sám číst nebude, nebo co nebude číst jeho dítě, nikdo nemá právo odebírat právo na volbu ostatním čtenářům. Tento princip je pro zdravé fungování knižního trhu naprosto nezbytný.
Jak zdůrazňují odborníci na čtenářskou svobodu, musíme neustále připomínat, že tyto snahy omezují naše práva, a je nutné se bránit. Volné šíření myšlenek, ať už prostřednictvím kontroverzních mladých dospělých románů nebo zavedených klasik, je barometrem zdravé společnosti. Omezování přístupu k informacím je v konečném důsledku omezením naší vlastní svobody.
Co s tím my, redaktoři a čtenáři?
Naše redakce vyzývá všechny aktéry knižního trhu – od nakladatelů a knihkupců po samotné čtenáře – k aktivní obraně. Není to jen boj knihovníků. Je to boj za naši profesi a za čtenáře. Číst zakázané knihy je jedním z nejpřímějších způsobů, jak se postavit proti cenzuře. Tím, že tato díla kupujeme, půjčujeme si je v knihovnách a mluvíme o nich, jim dáváme sílu a relevantnost, kterou se jim cenzura snaží vzít. Každý nákup, každá diskuze a každý příspěvek na sociálních sítích, který propaguje čtení i navzdory pokusům o zákaz, je malým, ale mocným aktem odporu proti knižní cenzuře.
V konečném důsledku, když se bavíme o zákulisí knižního světa, musíme si uvědomit, že to není jen byznys, ale také poslání. Poslání bránit volný tok myšlenek, podporovat rozmanitost názorů a vychovávat generace čtenářů, kteří se nebojí kritického myšlení. A v tom budeme neústupní. Protože bez svobody čtení by nebyl ani náš magazín, ani náš milovaný knižní trh.