Pokusit se vybrat jediné literární dílo, které by reprezentovalo samotný vrchol světového písemnictví, může na první pohled působit jako předem prohraná bitva. Jak vůbec srovnávat tisícileté antické eposy s moderními existenciálními romány? Přesto se o to Norský knižní klub (Bokklubben) ve spolupráci s Norským Nobelovým institutem pokusil. Oslovili rovnou stovku renomovaných a mezinárodně uznávaných autorů z 54 zemí světa. Cíl tohoto ambiciózního projektu byl zřejmý: sestavit definitivní seznam nejdůležitějších knih lidské historie. Výsledek přinesl žebříček sta famózních titulů – ovšem s jednou jedinou, zato naprosto zásadní výjimkou. Tento speciální status získalo dílo, které od základů proměnilo způsob, jakým se píše literatura.
Ambiciózní literární projekt bez vítězů a poražených
Literatura různých kultur, historických epoch i diametrálně odlišných žánrů se nedá objektivně měřit podle jednoho univerzálního metru. Organizátoři tohoto literárního průzkumu si toho byli velmi dobře vědomi. Proto se rozhodli záměrně vyhnout tradičnímu, a mnohdy kontroverznímu formátu, ve kterém by jednotlivé knihy byly striktně seřazeny od prvního do stého místa. Porovnávat filozofické eseje s rozsáhlými románovými ságami nebo intimními poetickými texty by zkrátka bylo zavádějící a pro autory neférové.
Stovka respektovaných literátů z desítek států tak dostala za úkol nominovat díla, která podle jejich osobního a profesního přesvědčení zanechala v historii lidské kultury tu vůbec nejhlubší stopu. Výsledkem se stala úchvatná a nesmírně pestrá mozaika literárních epoch, směrů a stylů, ve které se prolínají starověké texty s odvážnými literárními experimenty. Všech sto knih pak bylo vyhlášeno za naprosto rovnocenné. Až na jednu jedinou.
Kdo tvoří literární elitu? Velikáni od antiky po modernu
Výsledný seznam představuje skutečný kánon, který formoval čtenářský vkus celých generací a dodnes slouží jako nevyčerpatelná studnice inspirace pro současné autory. Pro milovníky klasiky nabízí tento výčet vzrušující pohled na to, jaká díla sami mistři pera považují za pilíře svého řemesla. Která jména a tituly se tedy do prestižní stovky probojovala?
- Ruská klasika v plné síle: Zlatý fond ruské literatury na seznamu zastupují monumentální fresky Lva Nikolajeviče Tolstého Válka a mír a Anna Karenina. Zahanbit se nenechal ani mistr psychologické prózy Fjodor Michajlovič Dostojevskij se svými nezapomenutelnými romány Zločin a trest a Bratři Karamazovovi.
- Modernismus a magický realismus: Dvacáté století v seznamu hrdě hájí existenciální Proces od pražského rodáka Franze Kafky, literárními inovacemi nabitý Odysseus irského velikána Jamese Joyce nebo strhující magicko-realistické Sto roků samoty kolumbijského autora Gabriela Garcíi Márqueze. Z amerického kontinentu pak velmi silně rezonuje Velký Gatsby od F. Scotta Fitzgeralda.
- Evropské kořeny a ostrovní klenoty: Britská literární tradice je pevně ukotvena díky milované Pýše a předsudku od Jane Austenové a nesmrtelnému Hamletovi z pera Williama Shakespeara.
- Středověk, renesance a antika: Hlubší pohled do historie reprezentuje Dantova vizionářská Božská komedie, zatímco samotné základy evropského vyprávění zastupují Homérovy eposy Ílias a Odyssea. Chybět samozřejmě nemůže ani opus magnum francouzské literatury, Hledání ztraceného času od Marcela Prousta.
Jediná výjimka: Nejlepší kniha na světě je jen jedna
Ačkoli byla základní premisa ankety postavena na rovnocennosti všech sto vybraných knih, hlasující spisovatelé se nakonec vzácně shodli na jedné zásadní odchylce. Rozhodli se vyzdvihnout jediný titul, kterému jednohlasně přiznali speciální status a korunovali jej neoficiálním, avšak mimořádně silným titulem „nejlepší kniha všech dob“.
Tímto absolutním literárním vítězem se stal Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, jehož autorem je španělský mistr Miguel de Cervantes y Saavedra. Literáti napříč kontinenty i žánry se shodli na tom, že právě toto Cervantesovo dílo má pro celkový vývoj světové literatury zcela výjimečný, ba přímo nedostižný význam. Zrodil se fenomén, který rezonuje napříč staletími.
Proč právě Cervantes? Zrození moderního románu
„Cervantes vytvořil dílo, které je považováno za vůbec první moderní román v historii,“ zdůraznili organizátoři norské ankety. Tento španělský spisovatel totiž na počátku 17. století dokázal něco na svou dobu zcela nevídaného. Suverénně překročil a rozbil tehdejší zkostnatělé literární normy a vytvořil naprosto nový, svěží typ vyprávění. Tím de facto otevřel tvůrčí cestu pro všechny následující generace romanopisců.
Hlavním hrdinou tohoto průlomového příběhu je Alonso Quijano, zchudlý šlechtic, který se natolik vášnivě pohroužil do četby dobrodružných rytířských románů, až postupně ztratil kontakt s realitou. Sám sebe hrdě přejmenuje na dona Quijota a s naivní odhodlaností se vydává na prašné cesty po Španělsku coby potulný rytíř. Jeho vznešeným cílem je bojovat proti všudypřítomnému zlu, chránit bezbranné a prožívat velká hrdinská dobrodružství, o kterých doposud jen potají snil.
Aby byl příběh literárně dokonale vyvážený, stojí po Quijotově boku jeho věrný zbrojnoš, prostý a zemitý zeman Sancho Panza. Ten v románu ztělesňuje zdravý selský rozum a nesmírně praktický pohled na drsný svět, čímž tvoří geniální a zcela nezbytný protipól ke Quijotovu nezkrotnému romantickému snílkovství.
Nadčasový odkaz rytíře smutné postavy
Bylo by obrovskou čtenářskou chybou vnímat Cervantesovo vrcholné dílo pouze jako pouhou parodii nebo břitkou satiru na tehdy populární rytířské eposy. Ve skutečnosti se jedná o nesmírně mnohoznačný a mnohovrstevnatý text, který velmi hluboce zkoumá sílu lidské fantazie, neustálé napětí mezi snem a tvrdou skutečností, hořkost osobního zklamání i bolestné postupné poznávání pravdy. Právě tato literární, psychologická i filozofická komplexnost zajišťuje, že Don Quijote dokáže fascinovat a plně oslovovat čtenáře v každé době.
Tento unikátní norský projekt jednoznačně potvrdil, že ačkoliv se literární vkus společnosti, čtenářské trendy i oblíbené žánry neustále proměňují, existují příběhy s naprosto univerzálním a nadčasovým přesahem. Cervantesův Don Quijote jednoznačně patří na samotný vrchol těch, které nezvratně ovlivnily nejen další zástupy spisovatelů, ale pomáhaly formovat celou západní kulturu jako takovou.
Seznam sta nejlepších knih všech dob tak dnešním čtenářům nabízí neuvěřitelně inspirativní průřez tím absolutně nejcennějším, co lidstvo v oblasti literatury kdy stvořilo. A na jeho úplné špici hrdě stojí dílo, které už před více než čtyřmi stoletími jasně definovalo to, co vůbec znamená napsat moderní román.