Každý vášnivý čtenář a literární nadšenec to zná – v knihovně občas narazíte na tituly, které jsou beznadějně rozebrané a na jejichž vrácení se stojí dlouhé fronty. Jaké jsou ale skutečné čtenářské trendy v České republice? Unikátní data z Městské knihovny v Praze za rok 2025 odhalují fascinující zákulisí našich čtenářských návyků. Tento podrobný pohled se zaměřuje na konkrétní tituly a autory, kteří neochvějně vládnou žebříčkům popularity. Výsledky ukazují, že cesta na vrchol čtenářského zájmu může mít dvě zcela odlišné podoby, a odkrývají i překvapivé demografické a genderové rozdíly mezi českými čtenáři.
Vlastimil Vondruška vs. Alena Mornštajnová: Dvě různé strategie úspěchu
Nejpůjčovanějším spisovatelem v českých knihovnách zůstává již déle než desetiletí Vlastimil Vondruška. Jeho loňský úspěch v hlavním městě je ohromující – zaznamenal celkem 23 905 výpůjček, což je více než druhá Agatha Christie (11 231 výpůjček) a třetí Thomas Brezina (10 869 výpůjček) dohromady. Jako nejúspěšnější česká spisovatelka se na celkovém čtvrtém místě umístila Alena Mornštajnová s 10 713 výpůjčkami. Hlubší analýza dat však odkrývá dvě naprosto odlišné autorské strategie, které k takto vysokým číslům vedou.
Zatímco Alena Mornštajnová vděčí za své skvělé výsledky několika extrémně populárním megahitům (jako jsou tituly Les v domě, Tiché roky nebo Listopád), které okupují přední místa jednotlivých žebříčků, Vondruška sází na produktivitu a věrnou komunitu. V loňské celkové top desítce nejžádanějších knih sice nemá ani jedno jediné dílo, zato v první stovce nejpůjčovanějších českých próz jich najdeme hned 25, přičemž nejvíce táhne Lucemburská epopej. Vondruškův úspěch tedy nestojí na jednom šťastném zásahu do vkusu mas, ale na letitém opakování fungujícího receptu, který čte loňských 4 795 unikátních čtenářů. Pro srovnání, něco od Mornštajnové si půjčilo jen o 62 lidí méně (celkem 4 733 osob), ale ti se soustředili na mnohem užší paletu knih.
Z popularity v knihovnách mají autoři kromě prestiže i drobnou finanční odměnu. Stát jim totiž prostřednictvím Národní knihovny platí za jednu knihovní výpůjčku 1 korunu a 70 haléřů. Jak potvrzuje Tomáš Herold, ředitel kolektivní správy v agentuře DILIA, tato částka se následně dělí mezi autora, nakladatele a případného ilustrátora.
Čtenářské preference podle věku: Od Poseroutky k Hemingwayovi
Věková struktura návštěvníků knihoven jasně ukazuje, jak se s lety proměňují naše literární chutě. Absolutně nejpůjčovanější knihou roku 2025 se stal Deník malého poseroutky od Jeffa Kinneyho s 8 608 výpůjčkami, těsně následovaný fenomény jako manga Naruto nebo komiksoví Simpsonovi. Jakmile však čtenáři překročí práh dospělosti, žebříčky se začnou dramaticky měnit.
- Teenageři (15 až 19 let): V této skupině hraje hlavní roli povinná školní četba k maturitě. Nejčastěji si domů odnášejí klasická díla O myších a lidech od Johna Steinbecka, Na západní frontě klid od Ericha Marii Remarqua a Stařec a moře od Ernesta Hemingwaye.
- Mladí dospělí (25 až 30 let): Zde se v první desítce potkává moderní fantasy (Půlnoční knihovna od Matta Haiga), drsná non-fiction literatura (Svědectví o životě v KLDR od Niny Špitálníkové) a oceňovaná společenská beletrie (Rozložíš paměť od Marka Torčíka).
- Třicátníci (30 až 35 let): Do životů čtenářů masivně vstupuje rodičovství, což potvrzují první tři místa žebříčku. Ta neochvějně patří Martě Galewské-Kustře, autorce populárních logopedických obrázkových knížek o Péťovi.
- Zralí čtenáři (od 40 do 80 let): V této široké věkové kategorii dochází k absolutnímu sjednocení vkusu. Ve všech dekádách bez výjimky totiž jako nejpůjčovanější vítězí některý z románů Aleny Mornštajnové.
Čtenářský souboj pohlaví: Kotleta pro muže, červená knihovna pro ženy
Statistiky rozdělené podle pohlaví přinášejí jedny z nejzajímavějších kontrastů. Existuje pouze jedna jediná významně půjčovaná kniha, kterou si za poslední tři roky v absolutních počtech odneslo domů více mužů než žen – sci-fi a fantasy pecka Legie od Františka Kotlety. Mezi další typicky „mužské“ autory, kde poměr sil činí zhruba tři čtenáři na jednu čtenářku, se řadí Jan Kotouč se svou válečnou fikcí, komiksový mág Ed Brubaker nebo Jiří Kovařík, autor literatury faktu specializující se na dějiny Francie.
U autorek vyhledávaných ženami je však tento nepoměr ještě mnohem extrémnější. Spisovatelky moderní červené knihovny a románů pro ženy, jako jsou Rina Kentová, Julianne MacLeanová nebo Elsie Silverová, mají na sto věrných čtenářek pouhého jednoho mužského čtenáře. Hned v závěsu za nimi se drží úspěšná česká autorka společenské prózy Veronika González, u níž statistiky hlásí poměr jednoho muže na osmdesát žen.
Knihy, které nevracíme: Prokrastinace a průvodci v hlavní roli
Skutečnou popularitu knih lze vedle prostého počtu výpůjček určit ještě jedním zajímavým ukazatelem – tím, jak dlouho je lidé mají doma. V této disciplíně beletrii konečně poráží literatura faktu, osobní rozvoj a cestovní průvodci. Patrně kvůli detailnímu plánování výletů si lidé nechávají déle než měsíc tituly zaměřené na hlavní město, jako jsou Praha neznámá, Prahou s otevřenýma očima nebo Hravý průvodce Prahou.
Druhým vodítkem jsou takzvané „štafetové výpůjčky“. To jsou situace, kdy knihovna dovolí člověku mít knihu doma déle než standardní dva měsíce, ale dotyčný ji pro další prodloužení musí fyzicky přinést ukázat na pobočku. V tomto žebříčku sice najdeme tlusté románové ságy jako Bílá Voda od Kateřiny Tučkové nebo Šikmý kostel od Karin Lednické, ale jinak zde zcela dominují příručky o výchově a seberozvoji. Vůbec nejdelší dobu zápůjčky a nejvíce prodloužení nasbíraly tituly Ani mámy nejsou stejné (Šárka Miková), Rytmus roku s Hankou Zemanovou, Aha! Rodičovství (Laura Markham) a legendární bestseller Konec prokrastinace od Petra Ludwiga či 7 návyků skutečně efektivních lidí od Stephena R. Coveyho. Dlouhá doba, po kterou lidé tyto knihy zadržují, naznačuje, že buď vyžadují více času na studium, nebo s nimi čtenáři zkrátka v praxi tak trochu prokrastinují.
Zajímá vás, jak na základě těchto obrovských objemů dat najít svou další ideální knihu ke čtení? V závěrečném díle tohoto miniseriálu nabídne datový tým Českého rozhlasu skvělý praktický nástroj postavený přímo na datech o výpůjčkách – inteligentní vyhledávač podobných knih, který vám usnadní výběr přesně podle vašeho vkusu.