Richard Powers, držitel Pulitzerovy ceny a autor, který ve svých dílech mistrně propojuje vědu, umění a lidský osud, se s námi podělil o své postřehy a metody, jak vytvářet komplexní postavy a psát příběhy, které rezonují se čtenáři. V exkluzivním rozhovoru pro náš magazín odhaluje, proč je drama klíčem k poutavému vyprávění a jakou roli hraje samota v tvůrčím procesu.
Věřím, že postavy jsou jako cibule – mají mnoho vrstev. Začínám od vnějších vlastností, jako je oblečení nebo držení těla, které čtenář vidí jako první. Poté se soustředím na manýry, specifické chování, které postavu odlišuje. Jádrem všeho jsou však základní vnitřní hodnoty – to, čemu postava věří, jako je čestnost, věrnost nebo svoboda. Právě konflikt mezi těmito hodnotami odhaluje skutečnou podstatu postavy a vytváří drama.
Zmiňujete drama. Jaký typ konfliktu považujete pro příběh za nejdůležitější?
Drama může mít mnoho podob. Často se setkáváme s vnitřním konfliktem, kdy postava bojuje sama se sebou a musí volit mezi dvěma protichůdnými hodnotami. Pak je tu interpersonální konflikt, střet dvou postav s odlišnými hodnotami. A v neposlední řadě je to konflikt člověka s okolním světem, s přírodou nebo společností, který se v poslední době stává stále aktuálnějším tématem.
Jak oživujete své postavy na stránkách knihy? Jak jim dáváte hlas?
Postavy ožívají prostřednictvím svého hlasu. Volba slov, syntax a rytmus vět odhalují jejich osobnost, původ a touhy. Hraji si s různými strukturami vět – někdy umístím akci na začátek pro okamžitý dopad, jindy ji odložím, abych vytvořil napětí. Každé slovo, každá věta přispívá k tomu, jak čtenář postavu vnímá.
Jakou roli hraje ve vašem tvůrčím procesu samota?
Samota je pro psaní nezbytná. Umožňuje mi ponořit se do světa fantazie a soustředit se na kompozici a revizi. Ale stejně důležité je samotu opustit a otestovat napsané proti realitě světa.
Změnila se vaše psací rutina v průběhu let?
Dříve jsem se soustředil na dosažení denního cíle, například tisíce slov. Nyní je pro mě důležitější být přítomen v živém světě, čerpat inspiraci z přírody a nechat psaní, aby podporovalo můj osobní růst.
Mnoho spisovatelů bojuje s prvními verzemi svých děl. Jak se s tím vyrovnáváte vy?
První návrh je často frustrující, ale vnímám to jako příležitost k objevu. Psaní je neustálý proces revize a přepracování. Nikdy to není úplně hotové. Důležité je přijmout tento proces a nenechat se odradit.
Máte nějakou radu na závěr pro začínající autory?
Nebojte se experimentovat. Hledejte příběhy, které vyvolávají emoce a empatii, protože právě ty mají největší sílu. A pamatujte, že každý detail, od výběru slov až po tempo scény, přispívá k celkovému dojmu, který vaše dílo zanechá.
Zdroj: