Každý rok v knihkupectvích přibývají tisíce nových titulů, ale jen málokdo se ptá: jak se vlastně žije lidem, kteří je píší? Český knižní trh v roce 2025 prochází paradoxem – roste nabídka audioknih, e-knih a překladových titulů, ale honoráře autorů zůstávají nízké a často neodpovídají úsilí, které do psaní vkládají.
Čísla, která bolí
Podle nejnovějších dat Svazu českých knihkupců a nakladatelů se český knižní trh v prvním pololetí 2025 propadl o několik procent. Zatímco tržby z digitálních formátů rostou, klasické tištěné knihy stagnují. Průměrný český spisovatel tak z prodeje své knihy získá často jen několik desítek korun za výtisk. Pokud se jeho kniha neprodá alespoň v tisících kusech, je prakticky nemožné, aby se psaním uživil.
Honoráře pod drobnohledem
Autoři často dostávají od nakladatelství honoráře ve výši 3–10 % z koncové ceny knihy. Při průměrné ceně 350 Kč to znamená zhruba 17–35 Kč za prodaný kus. V praxi to znamená, že autor musí prodat tisíce výtisků, aby dosáhl příjmu, který se jen přibližuje průměrné mzdě. Jen hrstka spisovatelů – většinou ti, kteří pravidelně bodují v žebříčcích bestsellerů – se tak může spoléhat na psaní jako hlavní zdroj příjmů.
Audioknihy a digitální růst
Na druhou stranu, prudce roste trh audioknih a e-knih. Audioknižní platformy hlásí rekordní nárůst posluchačů, a to zejména mezi mladší generací. Pro autory to znamená novou příležitost – pokud dokáží uzavřít smlouvu na audio vydání, mohou získat dodatečný příjem. Jenže ani zde nejde o částky, které by samy o sobě zajistily stabilní životní standard.
Tvůrčí život mezi granty a vedlejšími příjmy
Mnoho českých spisovatelů proto kombinuje psaní s jinými aktivitami: učí na školách, překládají, pracují v médiích nebo získávají granty od ministerstva kultury a literárních fondů. Bez těchto podpůrných zdrojů by velká část současné české literární scény nemohla existovat. Realita je taková, že i oceňovaní autoři často přiznávají, že si psaním nevydělají ani na nájem.
Sláva versus realita
Zvenku to může vypadat, že autoři, kteří vyhrávají ceny jako Magnesia Litera, jsou finančně zajištění. Skutečnost je ale jiná. I vítězové prestižních ocenění často dostanou jen krátkodobý prodejní „boost“, který se po pár měsících vytratí. Sláva tak neznamená jistotu a autoři musejí hledat cesty, jak si udržet publikum dlouhodobě.
Co přinese budoucnost?
Otázkou zůstává, zda digitální platformy a nové obchodní modely – předplatné audioknih, crowdfunding nebo přímý prodej přes sociální sítě – mohou přinést autorům stabilnější příjmy. Trend naznačuje, že čtenáři jsou ochotni platit za obsah, pokud mají přímý vztah k autorovi a vnímají, že jejich podpora má smysl.
Závěr: literatura potřebuje víc než jen nadšení
Neviditelná ekonomika psaní odhaluje tvrdou realitu – česká literatura stojí na bedrech lidí, kteří píší především z vášně. Aby se však literatura mohla rozvíjet i v příštích desetiletích, je třeba hledat nové způsoby, jak autorům zajistit důstojné odměny. Jinak hrozí, že mnoho talentovaných hlasů zanikne dřív, než dostane šanci být slyšet.