Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2019

Povídka: Jak jsme zaháněli hlad

Obrázek
Část svého života jsem přebýval na kolejích. Nemyslím tím mezi kolejnicemi, na pražcích, mezi výkaly, ale koleje vysokoškolské. Bydlel jsem na pokoji s kamarádem, který měl přezdívku Plaváček a bylo to celkem fajn bydlení. Oba jsme byli totiž od přírody rozumní, pořádní, se smyslem pro čistotu a pořádek.

Jednou situace vyplynula tak, že jsme zůstávali na svém pokoji i přes víkend. Nad touto celkem normální záležitostí se vznášel jeden temný mrak jménem hlad. Nadešel čas oběda a my se museli rozhodnout, co budeme jíst. Víc hlav víc ví, ale také sní. Na restauraci jsme neměli peníze a na žebrání zase kuráž. A tak jsme se v mírné obavě vrhli k ledničce a začali se přehrabovat v zásobách. V dolní části ledničky se rozprostíral bílo-zelený mech z rozpadlých buchet. Z mechu již vyčnívala mohutně vyklíčená rostlina, po níž šplhali jakési záhadné žížalky. Naše hladové zraky upoutala sekaná v poličce. Jak se později ukázalo z naší sekané se během těch pár týdnů vyvinula již inteligentní forma…