Recenze: Lars Kepler - Hypnotizér


Severské detektivky miluji. A z toho důvodu jsme se pustil také do dalšího autora (vlastně autorů). Ač jsem jasná cílová skupina, hypnotizérem jsem se zhypnotizovat nenechal.

Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat pomocí hypnózy. Jedné prosincové noci ho probudí zvonění telefonu. Volá mu detektivní inspektor Joona Linna z nemocnice ve Stockholmu a prosí ho, aby okamžitě přijel k případu malého chlapce, který je v bezvědomí, ve velmi kritickém stavu. Erik je jedinou nadějí, jak může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. 

Začnu tím, co mě bavilo. Text je čtivý, věty úderné a vtáhnutí do děje rychlé. Od začátku je patrné napětí. A to je tak vše, jinak nemá kniha co více nabídnout. Z mého pohledu jsou originální ještě dvě věci a to počet mrtvol a tempo. Zatímco ostatní detektivky postupně gradují, zde zvolili autoři odlišnou cestu - zajímavě vznikající napětí skončilo nudnými vzpomínkami na minulost a po návratu do přítomnosti, už se žádné napětí vyvolat nepodařilo.
Děj obsahuje několik dějových linek a je natolik překombinovaný, že se v něm nevyznají ani sami autoři. Alespoň to tak působí, když hned několik linek a chování osob v nich je zcela nedomyšlené a uvažovací logiku spíše dráždí.
Cílem bylo napsat dramatický příběh (příběhy) a bylo jedno, jak se k tomu dospěje, děj je až na druhé koleji (spíše zůstal na nádraží). Pokud toto čtenářům stačí, bude se kniha líbit. Pokud hledáte více, hledejte dále.

Autor článku:
Pavel Kohout | www.kohoutp.cz
Doporučujeme:

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Recenze: Ivana Nováková - Pohádky o čarodějích

Recenze: Ivan Kašpárek - Tikot

Povídka: Neznámá cestující